Fiala jednal s kancléřem Scholzem o obranné a energetické spolupráci

"Naše tanky T-72 jsme poslali na Ukrajinu, právě proto jsme domluvili podporu z Německa, abychom si zajistili bojeschopnost a akceschopnost naší armády," řekl Fiala o leopardech, které Česko dostane z Německa jako náhradu. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) napsal, že Česko a Slovensko by se německých leopardů mohly vzdát ve prospěch Ukrajiny.

Fiala dostal rovněž otázku, zda by Česko mělo vyzvat německou vládu, aby souhlasila s dodáním německých leopardů na Ukrajinu. To premiér odmítl. "Není to tak, že bychom všichni měli vyvíjet na Německo tlak. Sleduju dobře vnitroněmeckou debatu a mám určité porozumění pro to, jak se někdy obtížně překonávají věci z minulosti. Věřím, že nakonec se dospěje k dobrému řešení a že Ukrajina získá potřebnou techniku včetně tanků," uvedl.

Polskou iniciativu v podobě koalice států, které podporují předání leopardů Ukrajině, považuje Fiala za dobrý krok, neboť to pomůže koordinaci pomoci Ukrajině. O vznikající koalici informoval polský ministr obrany Mariusz Blaszczak minulý týden v pátek na americké letecké základně Ramstein v Německu, kde rokovaly státy podporující zbrojními dodávkami Ukrajinu.

S kancléřem Fiala jednal také o spojeneckých závazcích. "Ujistil jsem kancléře o platnosti našich závazků včetně těch vůči NATO," řekl. Očividně tak reagoval na výroky kandidáta na prezidenta České republiky Andreje Babiše, který v nedělní debatě české spojenecké závazky vůči Severoatlantické alianci zpochybnil. V debatě Babiš nejprve řekl, že by nepomohl Polsku a Pobaltí v případě napadení, protože je proti válce, později na twitteru výrok opravil a pomoc slíbil.

V otázce společné obrany má Česko ještě zájem o vybudování evropského protiraketového deštníku. Jedná se o projekt, o němž loni v srpnu v Praze hovořil kancléř Scholz. K německému návrhu se zatím připojilo 14 evropských zemí včetně Česka a Slovenska.

Spolupracovat chce Česko s Německem i na energetické bezpečnosti. "Česká republika má strategický zájem, abychom mohli kapacitu (německých terminálů) využívat, mám tady na mysli především terminál v Lubminu. Tato lokalita je pro nás výhodná, protože je napojena na českou energetickou infrastrukturu," řekl Fiala. "Česká republika je připravena se na zprovozňování tohoto terminálu podílet, máme zájem na získání dostatečné kapacity. S panem kancléřem jsem dnes domluvil, že by do České republiky odsud mohl proudit plyn už pro příští topnou sezonu," upřesnil.

Po schůzce se Scholzem, která se uskutečnila na okraj hospodářské konference WELT Economic Summit, premiér na twitteru napsal, že možnost využívat německé terminály je další krok k posílení české energetické bezpečnosti.

Německo doposud zprovoznilo tři plovoucí terminály na LNG - v dolnosaském Wilhelmshavenu, v Lubminu v Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Další terminály včetně dalšího zařízení pro opětovné zplynování LNG v Lubminu chce dokončit v letošním roce. Terminál v Lubminu, který byl zprovozněn v lednu, je soukromý projekt, v tom dalším bude mít podíl německá vláda.

Lubmin je důležitým distribučním uzlem plynárenské infrastruktury, ústí tam nyní nefunkční německo-ruský plynovod Nord Stream, čehož projekt terminálu na LNG využívá. Plyn je totiž možné posílat do plynovodů OPAL a NEL. Produktovod OPAL vede plyn do Saska a odtud plynovodem Gazela do České republiky. NEL spojuje Lubmin s Dolním Saskem a tamním hlavním německým zásobníkem v Rehdenu.

V Berlíně se Fiala vedle sociálního demokrata Scholze setkal také s jeho politickým sokem Friedrichem Merzem, který je šéfem Křesťanskodemokratické unie (CDU) a rovněž lídrem parlamentní opozice. "Bavili jsme se o aktuálních tématech, jako je energetika a bezpečnost," napsal Fiala na twitteru.

Později odpoledne se Fiala v Berlíně zúčastnil ještě hospodářské konference WELT Economic Summit, kde vystoupili zástupci předních německých společností. Konference byla neveřejná a bez účasti tisku.

Dnešní návštěva Berlína byla pro Fialu třetí od nástupu do funkce. Poprvé zde byl jako premiér loni v květnu, kdy jednal se spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a kancléřem Scholzem. O měsíc později pak vystoupil s projevem na výroční akci Východního výboru německého hospodářství (OA), což je svaz předních podniků podporující hospodářské vztahy Německa se střední a východní Evropou.