Tři aktéři kauzy solární elektrárny u Borovan podali ústavní stížnosti

Podle pravomocného rozsudku se muži podíleli na podvodu při zapojení elektrárny do distribuční sítě před koncem roku 2010, a to kvůli výhodné výkupní ceně elektřiny. Věděli, že elektrárna tehdy ještě nebyla dokončená.

V dovolání k Nejvyššímu soudu uplatňovali řadu námitek. Například Klimeš, který původně dostal také jen podmínku, si stěžoval na výši trestu. "Nejvyšší soud neshledal, že by v jakémkoli ohledu došlo ke kolizi uloženého trestu s právem obviněného na spravedlivý proces," stálo v usnesení nejvyšší instance. Soudy ukládaly také zákazy činnosti a peněžité tresty

Podle obžaloby podepsali Exner a Klimeš nepravdivý předávací protokol, ačkoli věděli, že elektrárna nebyla dokončená, a zároveň věděli, že protokol bude podkladem pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Goldmann jako revizní technik podle verdiktu sepsal nepravdivou zprávu o revizi a uvedl, že zařízení je schopné bezpečného provozu, ačkoliv nebylo dokončené a s omezeným výkonem fungovalo až do 28. února 2011.

Tamara Hlávková ze stavebního úřadu v Borovanech pak podle obžaloby vydala rozhodnutí k předčasnému užívání stavby a v protokolu uvedla nepravdivé informace. Podmínečný trest nad Hlávkovou však loni zrušil Nejvyšší soud, v březnu by měl znovu rozhodovat Krajský soud v Brně. Nejvyšší soud v případě Hlávkové poukázal na "zjevný nesoulad mezi rozhodnými skutkovými zjištěními a provedenými důkazy, stejně jako nesprávné právní posouzení věci".