Minoritní akcionáři ČEZ podali žalobu na stát kvůli windfall tax
Spolek minoritních akcionářů energetické společnosti ČEZ podal žalobu na stát kvůli windfall tax. Mimořádná daň z neočekávaných zisků podle spolku menšinové akcionáře společnosti poškodila. Informoval o tom dnes server iROZHLAS.cz ČEZ je v tuzemsku největším plátcem windfall tax, státu na ni odvedl v posledních třech letech každoročně desítky miliard korun. Většinový podíl ČEZ drží stát, který má 70 procent. Zbylých 30 procent vlastní minoritní akcionáři.
Spolek už si na mimořádnou daň stěžoval také u Evropské komise, která však stížnost odmítla. Podle komise kroky české vlády nebyly v rozporu s evropským právem.
"Žalobu jsme podali, jsme přesvědčeni, že jsme byli poškozeni," uvedl předseda spolku Petr Mojžíšek.
Podle propočtu spolku činila škoda za předchozí dva roky zhruba 65 až 70 korun na akciích za rok. Celkově by tak šlo přibližně o více než 20 miliard korun, o které podle spolku přišli držitelé akcií kvůli nižší dividendě.
ČEZ na windfall tax odvedl desítky miliard korun ročně. Letos na ní vyplatí státu 31 až 34 miliard korun. Částku kolem 30 miliard korun ročně odvedla společnost na této mimořádné dani i v předchozích dvou letech. V obou letech šlo o téměř 80 procent celkových příjmů státu z tohoto mimořádného odvodu. I letos bude ČEZ největším plátcem windfall tax. V příštím roce už daň platit nebude.
Minoritní akcionáři ČEZ kritizují nastavení windfall tax dlouhodobě, téma bylo i předmětem diskusí na poslední valné hromadě skupiny. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák tehdy akcionářům řekl, že ČEZ na základě vlastních právních analýz nemá dostatek právních argumentů pro to, aby podal žalobu na vyplácení daně z neočekávaného zisku. Není podle ní v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
Stát zavedl windfall tax jako opatření na pokrytí výdajů spojených s energetickou krizí. Energetické, petrochemické a těžební firmy a velké banky ji mají odvádět za roky 2023 až 2025. Celkový loňský výnos windfall tax byl 36,7 miliardy korun po 39,1 miliardy korun v roce 2023. Drtivou většinu inkasa tvořil v obou letech výběr od energetických firem.
Súvisiace články
Dojde AI šťáva? Do deseti let bude umělá inteligence potřebovat 14krát víc elektráren, než má dnes celé Česko
Především na západním pobřeží USA budují aktuálně koncerny jako Amazon, Google, Microsoft či Meta gigantická datová centra s cílem…
Čína zahájila stavbu nových jaderných bloků v elektrárnách San'ao a Zhaoyuan
V Číně technici oficiálně zahájili stavbu dalších dvou jaderných bloků typu Hualong One. První z bloků se nachází v nové jaderné e…
Výkon solárních elektráren už lze řídit. Majitelé na omezení výroby dokonce vydělají
Je to špatná technologie, výrobu elektřiny nelze regulovat, říkají kritici zelené energetiky o fotovoltaických elektrárnách. Dnes…
Slibovali čtvrtinovou spotřebu, místo toho ale narostla. Dodavatel čerpadel a fotovoltaiky čelí desítkám žalob
Dodavatel fotovoltaiky a tepelných čerpadel Schlieger se v posledních týdnech pustil do soudních sporů. Brání se nařčení, že falšu…
Německo chce začátkem příštího roku představit nové cíle pro OZE, plánuje i úpravu provozní podpory
Německá vláda pracuje na rozsáhlé revizi legislativy týkající se rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) a chce dosáhnout dohod…
Kalendár akcií
INFOTHERMA 2026
Energetický management pro města a obce
POWER SHIFT
ENERGY-HUB je moderná nezávislá platforma pre priebežné zdieľanie spravodajstva a analytických článkov z energetického sektora. V rámci nášho portfólia ponúkame monitoring českej, slovenskej aj zahraničnej tlače.