Muž číslo dvě Madurova režimu, ministr Cabello zmírnil rétoriku vůči USA

"Venezuela prodávala ropu do Spojených států vždycky. Pokud jsou připraveni ji koupit, tak jim ji prodáme. Prodáváme ropu (americkému) Chevronu a on za ni platí," řekl ve středu Cabello ve svém propagandistickém pořadu, v němž od roku 2014 často kritizoval Spojené státy. Nyní ale změnil rétoriku, pořad výrazně zkrátil a už v něm neměl diváky ani velkou dřevěnou pálku na stole. Hovořil v něm ale také o tom, že americký útok na Venezuelu byl hrozný a že si vyžádal sto obětí.

Spojené státy 3. ledna bombardovaly několik míst ve Venezuele a jejich speciální jednotky unesly prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu do New Yorku, kde stanuli před soudem mimo jiné kvůli pašování drog do USA. Americká vláda po volbách z roku 2024 neuznala Madurův prezidentský mandát a za vítěze voleb označila opozičního lídra Edmunda Gonzáleze, jenž předloni před represemi uprchl do Španělska. Nyní dal Trump přednost pokračování režimu a ve vedení země podpořil viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, zřejmě ve snaze udržet tam stabilitu kvůli svým plánům na těžbu ropy a asi i proto, aby zabránil větší migrační vlně.

Venezuelskou vládu tlačí Trump ke spolupráci s USA výhrůžkou dalšího vojenského úderu. Rodríguezové vzkázal, že může dopadnout hůře než Maduro, a podobně pohrozil i Cabellovi. I jeho a ministra obrany Vladimira Padrina viní USA z narkoterorismu a i na ně, stejně jako na Madura, už v roce 2020 vypsaly odměnu za informace k jejich dopadení. Rodríguezová už dříve tento týden uvedla, že je připravena ke spolupráci s USA založené na vzájemném respektu.

Cabello po Madurově únosu několikrát vyšel do ulic doprovázen polovojenskými jednotkami, které ovládá. Kromě nich má zřejmě kontrolu i nad bezpečnostním aparátem některých věznic, v nichž jsou podle lidskoprávních organizací mučeni kritici režimu. Pokud by byl Cabello odstraněn podobně jako Maduro, mohlo by to proto vést k chaosu či občanské válce, míní někteří analytici. Dlouhodobě se totiž hovoří i o Cabellově soupeření o moc s Rodríguezovou a jejím bratrem, který je od roku 2021 šéfem parlamentu.

Nyní dvaašedesátileý Cabello patří k předním postavám venezuelského režimu už od dob, kdy byl prezidentem Madurův předchůdce Hugo Chávez (1999-2013), za jehož vlády zastával různé ministerské funkce. Od prosince 2011 je generálním tajemníkem vládní socialistické strany PSUV.

Maduro byl prezidentem od roku 2013 a u moci se držel kvůli nesvobodným volbám, pronásledování svých odpůrců a také díky podpoře armády, kterou si zavázal finančními a materiálními výhodami.

Venezuelská opozice je už řadu let roztříštěná, ne všechny opoziční strany například bojkotovaly několikery volby v zemi s tím, že jsou nedemokratické. Nebývale sjednotit opozici se podařilo v roce 2019 šéfovi parlamentu Juanu Guaidóvi, jehož i na 60 zemí včetně USA tehdy uznalo za prozatímního prezidenta. O mezinárodní podporu ale Guaidó posléze přišel a opoziční strany se nakonec opět rozklížily a jeho vládu, kterou někteří vinili z korupce, v prosinci 2022 odvolaly. Víceméně jednotná vypadala znovu opozice předloni po volbách, kdy podpořila Gonzáleze. Loňské parlamentní volby ale už opět nebojkotovala celá opozice.