Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v posledních měsících čelí výhrůžkám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura do Spojených států na počátku ledna zajistil, aby Venezuela přestala na ostrov vyvážet ropu, která je pro kubánský energetický sektor zásadní.

Aby se ušetřila energie, měla by podle vlády veřejná správa fungovat pouze od pondělí do čtvrtka. Autobusové a železniční spoje i trajektová doprava budou výrazně omezeny. Úředníci mohou být přeřazeni na jiné činnosti, aby se zmírnily nedostatky v důležitých hospodářských odvětvích. Univerzita v Havaně oznámila, že na 30 dní do značné míry pozastaví prezenční výuku. Některé hotely se zavírají a turisté se musejí přesouvat do jiných zařízení. Provoz letišť má zůstat zachován.

Místopředseda vlády Óscar Pérez-Oliva uvedl, že nouzový plán je reakcí na "energetickou blokádu" uvalenou v rámci "agresivní eskalace" vůči Kubě.

Současná krize na ostrově je přirovnávána k těžkému období otřesů na začátku 90. let. Po rozpadu Sovětského svazu se karibský stát ponořil do nejhlubší hospodářské krize od revoluce za Fidela Castra v roce 1959. Hrubý domácí produkt se propadl o více než třetinu a ropa se stala vzácnou. S pomocí svého ropného partnera Venezuely a příjmů z cestovního ruchu se Kuba z krize dostala až o několik let později. Podle odborníků je však současná situace ještě horší než tehdy.