Obce Tachovska a Bavorska podepsaly memorandum k rozvoji příhraničního regionu

Oblast zahrnuje přes 35 000 lidí. Dokument podepsali starostové Tachova, Dlouhého Újezdu, Studánky, Broumova, Lesné, Milířů a Chodského Újezda a z bavorské strany Tirschenreuthu, Bärnau, Bad Neualbenreuthu, Mähringu a Plößbergu. Signatáři se zavázali, že vytvoří funkční přeshraniční region, který bude efektivně využívat společný potenciál cestovního ruchu, hospodářství a lidských zdrojů, že budou aktivně vyhledávat společné projekty, sdílet informace o plánovaných investicích s přeshraničním dopadem a koordinovat své strategické plány tak, aby nevznikaly duplicity, ale synergie.

Kromě 40 kilometrů dlouhé přeshraniční autobusové linky, první mezi Domažlicemi a Chebem, už se obce dohodly s Plzeňským krajem na opravě desetikilometrové silnice mezi Halží a Pavlovým Studencem ke státní hranici, kde jezdí kamiony se dřevem, traktory a osobní vozy. Signatáři dále stvrdili jako přeshraničního koordinátora Idu Pětiokou ze spolku Via Carolina – Goldene Straße, centra přeshraničních aktivit vycházejících ze tzv. Zlaté cesty, která historicky vedla z Norimberku do Prahy. Zajistí profesionální chod svazku, jeho agendu a bude předávat informace o uzavírkách, akcích a projektech obcí.

"Tento okamžik není pouze formální, ale jasný závazek do budoucna. Závazek spolupracovat, sdílet zkušenosti a rozvíjet společné území. Naše regiony jsou si geograficky blízké, ale ještě důležitější je, že jsou si blízké lidsky," řekl starosta Tachova Petr Vrána (Volím Tachov). Všechna města a obce se podle něj dneškem zavazují k tomu, že budou společně hledat nové příležitosti, realizovat konkrétní projekty a posilovat přátelství mezi městy, obcemi a jejich obyvateli.

Starosta města Bärnau Alfred Stier uvedl, že memorandum se vyjednávalo dva roky, aby bylo co nejlepší. "Je to první etapa a mnoho dalších musí následovat, abychom mohli přejít k činům," uvedl. Podle něj jde o trvalý stavební kámen pro budoucnost české i bavorské strany a jejich těsnější spolupráci.

"Náš region po staletí ožíval zejména díky německy mluvícím obyvatelům. Ti prosekali v neprostupném pohraničním hvozdu první cesty, založili lesní osady a podíleli se na veškerém rozvoji hospodářství. Po generace, které tady žily, považovali často sami sebe za německy mluvící Čechy," uvedl Horáček. Následky druhé světové války, odsunu a železné opony pociťuje region dodnes. Sousedé dnes podle něj chtějí navázat na slávu Zlaté cesty. "Tak jako příroda v našich krásných zemích nezná hranice, neměly by je vnímat ani naše komunity. Musíme se snažit v maximální možné míře o vzájemné pochopení a jít v tom ostatním příkladem, abychom vedli naše kroky systematicky k vytvoření jednoho společného regionu. Doba je těžká a potřebujeme silná přátelství, která nám pomohou," dodal.