Svaz: Česká legislativa brzdí energetické stavby, je zbytečně přísnější než v EU

Tuzemské předpisy mají podle svazu velké množství limitů, které jsou výrazně přísnější v porovnání s požadavky evropské směrnice. Například zjišťovací řízení se vztahuje i na projekty, které unijní předpis podle svazu vůbec neposuzuje. Jde třeba o stavby vedení velmi vysokého napětí, výrobu vodíku elektrolýzou či geotermální vrty.

Projekty tak při přípravě nabírají zpoždění. Zjišťovací řízení má podle stávajících pravidel sice trvat 45 až 70 dní, podle svazu ale reálně jde často o delší proces, k němuž je nutné připočíst i čas na přípravu žádosti a podkladů. Výsledkem tak podle energetických firem je administrativní zátěž, která nemá oporu v evropské praxi a zpomaluje i projekty s minimálními dopady na životní prostředí.

"Naším cílem není oslabovat ochranu životního prostředí, ale zbytečně nejít nad rámec evropské legislativy a praxe. Environmentální legislativa je v Evropské unii už tak nejpřísnější na světě. Pokud chceme modernizovat energetiku rychleji, snižovat ceny energií a být konkurenceschopní, musíme mít pravidla, která odpovídají praxi,“ uvedl výkonný ředitel Svazu energetiky Josef Kotrba.

Mezi nejproblematičtější příklady svaz jmenoval posuzování distribučního vedení elektrické energie o napětí 110 kV, které evropská směrnice EIA přitom nepožaduje. Česká úprava je podle svazu zřejmě výsledkem chybného překladu směrnice, kde oficiální výklad a pokyny Evropské komise tuto povinnost stanovují výhradně pro přenosovou soustavu. Podobné komplikace jsou také u výroby vodíku elektrolýzou nebo geotermálních vrtů.

Příliš přísné předpisy navíc podle svazu komplikují i investiční přípravu. Každé zbytečné zjišťovací řízení totiž pro investora znamená měsíce navíc při přípravě projektu, a to i u staveb s minimálními dopady na životní prostředí. "U takových staveb jde o administrativu, která nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Odstranění zbytečných legislativních bariér, které nezohledňují realitu a někdy ani požadavky EU, považujeme za relativně snadný a současně významný krok ke zlepšení situace,“ doplnil Kotrba.

Energetici proto vyzývají k úpravě legislativy. V této souvislosti zdůrazňují, že všechny stavby by i po úpravě limitů musely nadále splňovat požadavky na ochranu ovzduší, vod či krajiny. Cílem ale by mělo být, aby požadavky byly přiměřené k evropským pravidlům. V tomto duchu svaz také připomínkoval limity při projednávání návrhu novely stavebního zákona.