Největším dovozcem ropy do ČR byl loni Ázerbájdžán, podíl Ruska klesl na minimum

Největším dovozcem ropy do Česka byl v loňském roce Ázerbájdžán, z něhož přiteklo přes 42 procent dovezené ropy. Skončilo tak dlouholeté postavení Ruska jako hlavního dovozce ropy do ČR. Ruský podíl naopak klesl na 7,7 procenta, více ropy přiteklo například i z Norska, Kazachstánu nebo Saúdské Arábie. Přispělo k tomu zejména navýšení kapacity ropovodu TAL a také jarní ukončení dodávek přes ropovod Družba. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Největším dovozcem ropy do ČR byl loni Ázerbájdžán, podíl Ruska klesl na minimum

Celkově bylo loni do Česka dovezeno více než 6,85 milionu tun ropy. Meziročně jde o nárůst o 5,5 procenta.

Rusko bylo do předloňska tradičně největším dovozcem ropy do ČR. V roce 2024 měla ruská ropa podíl 42 procent, v dřívějších letech byl její podíl i nad 50 procent. Loni to bylo necelých osm procent, tedy 527.000 tun ropy. Šlo o dovoz zejména z prvních dvou měsíců roku, na začátku loňského března byly dodávky z ruského ropovodu Družba zastaveny a dosud nebyly obnoveny.

Největším dovozcem se stal loni se 42procentním podílem nově Ázerbájdžán. Loni ze země u Kaspického moře přiteklo 2,9 milionu tun ropy, meziročně o deset procent více. Podíl Ázerbájdžánu rostl i v předchozích letech, v roce 2024 činil téměř 40 procent.

Dodávky vzrostly i u dalších zemí. Druhým největším dovozcem bylo loni Norsko se zhruba pětinovým podílem. Jeho podíl přitom loni prudce vzrostl. Zatímco v loňském roce odtud přiteklo přes 1,43 milionu tun ropy, ještě předloni to bylo jen 103.000 tun. Na třetím místě byl loni Kazachstán s 18procentním podílem. Dovoz z Kazachstánu meziročně stoupl o 20 procent na 1,26 milionu tun. Před Ruskem byla loni i Saúdská Arábie s přibližně deseti procenty. Šlo o celkem 729.000 tun ropy, předloni přitom nepřiteklo ze Saúdské Arábie nic.

Z celkovým přesměrováním dovozu se logicky změnilo i využívání dvou tuzemských ropovodů. Z ropovodu IKL, který vede z Německa, kde se napojuje na italský ropovod TAL, přiteklo více než 92 procent ropy. Zbylá část z Družby, která je ale více než rok zastavena.

Ropovod TAL začíná v Terstu, kam se ropa dováží z více zemí a kontinentů. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky. V současnosti je po loňském ukončení dodávek z ruského ropovodu Družba jediným zdrojem ropy pro Česko. Po loňském rozšíření může dodávat do ČR až osm milionů tun ropy ročně.

Vláda kvůli omezení omezení dodávek z TAL na konci letošního března schválila půjčku 100.000 tun ropy z nouzových zásob pro tuzemské rafinerie Orlen Unipetrol, tedy objem na zhruba čtyři dny provozu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k omezením ropovodu uvedl, že na něm pokračují údržbové a rekonstrukční práce, které byly plánovány dlouho dopředu. Podle Seznam Zprávy byl ale ropovod pět dnů mimo provoz, kvůli poškození elektrického vedení. Česko během té doby čerpalo ropu ze zásobníků v Německu. V současnosti už je ropovod opět v provozu.

Ceny ropy na mezinárodních trzích v důsledku nynějšího konfliktu na Blízkém východě výrazně vzrostly. Z regionu směřuje do světa kolem 27 procent globální produkce ropy, zejména do Asie. Závislost Česka na dodávkách ropy z této oblasti je sice minimální, nedostatek na dalších trzích však zdražuje ropu celosvětově.

Súvisiace články

Bude mať Európa a Slovensko na zimu dosť plynu a za koľko? Irán vytvoril jednu anomáliu, teraz nie je isté nič

Pred začiatkom krízy na Blízkom východe sa plyn na európskej burze predával pod 30 eur za megawatthodinu. Oproti rekordným úrovnia…

Stát nehodlá včas uhradit dluhy vůči ČEZ. Raději zaplatí později o 105 milionů korun více

Letos v lednu ministerstvo financí na dotaz HN ujišťovalo, že připravovaný návrh státního rozpočtu počítá se zaplacením několikami…

Ralsko na Českolipsku připravuje k návrhu tzv. akceleračních zón připomínky

Ralsko na Českolipsku připravuje připomínky k návrhu takzvaných akceleračních zón, které mají přispět k urychlení výstavby obnovit…

Obnova infraštruktúry v Perzskom zálive by mohla stáť 58 miliárd dolárov, odhaduje spoločnosť

Obnova poškodených energetických zariadení v Perzskom zálive by mohla stáť 58 miliárd dolárov (49,18 miliardy eur).

Skupina Wood & Company koupila dvě připravovaná bateriová úložiště ve Finsku

Investiční skupina Wood & Company koupila dvě připravovaná bateriová úložiště ve Finsku. Jejich celková kapacita bude 150 megawatt…

Kalendár akcií

Dny teplárenství a energetiky 2026

21. 04. 2026 09:00 - 22. 04. 2026 17:00
Clarion Congress Hotel, Olomouc
Teplárenské sdružení si Vás dovoluje pozvat na 32. ročník konference s doprovodnou výstavou Dny teplárenství a energetiky, který se tradičně uskuteční...

Nextgen Energetika 2035+

23. 04. 2026 08:30 - 14:00
Kongresové centrum České národní banky
Útlum uhlí, tlak na dekarbonizaci, proměnlivé ceny energií, geopolitické otřesy i potřeba rozsáhlých investic do infrastruktury zásadně mění prostředí...

Hospodaření s energií ve firmách – podniková energetika na cestě k dekarbonizaci

23. 04. 2026
Hotel Olympik a online
Hlavním tématem konference je optimalizace spotřeby energie. Zabývat se budeme aktuální situací na transformujícím se energetickém trhu z pohledu nové...

Implementace ISO 50001

24. 04. 2026 09:00 - 13:00
Hotel Olympik a online
Seminář je určen pro management a jednatele firem, energetické manažery a další pracovníky odpovědné za řízení a spotřebu energií ve firmách i ve veře...

ENERGY-HUB je moderná nezávislá platforma pre priebežné zdieľanie spravodajstva a analytických článkov z energetického sektora. V rámci nášho portfólia ponúkame monitoring českej, slovenskej aj zahraničnej tlače.

94626
Počet publikovaných noviniek
2092
Počet publikovaných akcií
1293
Počet publikovaných článkov
ENERGY-HUB využívá spravodajstvo ČTK, ktorého obsah je chránený autorským zákonom.
Prepis, šírenie alebo ďalšie sprístupňovanie akéhokoľvek obsahu alebo jeho časti verejnosti je bez predchádzajúceho súhlasu výslovne zakázané.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika