Na projednání návrhu akceleračních zón obnovitelných zdrojů přišly stovky lidí

Návrh na vymezení akceleračních zón aktuálně zahrnuje 94 míst, ve kterých má být možné v jednodušším povolovacím řízení chystat stavby větrných a solárních elektráren. Seznam lze najít na webu ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

Při veřejném projednání zástupci MMR, ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) či ministerstva životního prostředí (MŽP) dopoledne představili tvorbu dokumentu se všemi náležitostmi výběru konkrétních oblastí. Odpoledne mohla veřejnost pokládat úředníkům dotazy.

Při otázkách veřejnosti byla atmosféra v sále výrazně vzrušenější. Lidé v sále tvořili na dotazy několikametrové fronty, na otázku dostali limit dvou minut. Střídali se s diváky, kteří projednání sledovali na internetu. V naprosté většině dotazů lidé záměr na stanovení akceleračních zón kritizovali. Nejčastěji si stěžovali na nedostatečnou komunikaci ze strany úřadů, obávali se také případných negativních důsledků obnovitelných zdrojů na zdraví nebo krajinu. Odpovědi úředníků často provázely nesouhlasné výkřiky a hluk.

Kritici návrhu měli před budovou transparenty s textem jako "Braňte svou obec", před vstupem postavili také petiční stánek pro vyjádření nesouhlasu se zónami. Na akci přišlo ale i několik podporovatelů větrné energetiky s transparenty.

Vrchní ředitel sekce energetiky na MPO René Neděla v úvodu zdůraznil, že jde zatím o návrh oblastí, kde bude možné případnou výstavbu obnovitelných zdrojů energie projednat ve zrychleném řízení, zároveň to ale podle něj neznamená, že by projekty mohly vzniknout bez standardních povolení. "Každý provozovatel bude muset i nadále projít stavebním řízením, jen některé jeho části budou zjednodušené," řekl Neděla.

Vláda v minulých týdnech avizovala, že vymezení zón neznamená, že větrníky či solární pole budou ve vymezených místech stát nebo že nebudou moct být vybudovány jinde.

MMR původní návrh akceleračních zón výrazně upravilo. Vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek (Motoristé) v dubnu uvedl, že celková rozloha plochy pro zóny se oproti původním plánům, které vypracovala minulá vláda, zmenšila šestkrát. Původní návrh rozsahu akceleračních oblastí tak byl zmenšen z 2685 kilometrů čtverečních na 474 kilometrů čtverečních. Je to zhruba 0,6 procenta rozlohy ČR. Vzhledem k unijním termínům má být podle něj legislativa hotova do konce srpna.

Ze statistik evropské asociace WindEurope vyplývá, že Česko patří k zemím s nejpomalejším rozvojem větrné energetiky v Evropě. Na kontinentu loni přibylo 19,1 gigawattu (GW) větrných elektráren, ČR na tom měla s 13 megawatty (MW) podíl 0,07 procenta. Česko výrazně zaostává i v podílu větrné energie na celkové produkci elektřiny. Podle dat oborových svazů je v ČR přes 200 větrných elektráren s výkonem 372 MW, jejich podíl na výrobě elektřiny je kolem jednoho procenta.