Výsledky šetření loňského blackoutu ukazuje potřebu investic, míní svaz

Masivní výpadek elektrického proudu z loňského 4. července, který trval několik hodin, postihl asi milion odběratelů. Podle expertů byl výpadek důsledkem souběhu několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky loňského šetření ČEPS dnes potvrdil také mezinárodní panel expertů, který zároveň navrhl opatření k minimalizaci rizika dalších výpadků. Soubor doporučených opatření dnes představila ve své závěrečné zprávě z vyšetřování také skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ).

Svaz energetiky ČR považuje z výsledků šetření expertního panelu za klíčový zejména výčet konkrétních opatření směřujících k dalšímu posílení bezpečnosti a spolehlivosti sítí. "Jsou to investice do sítí, modernizace zdrojů nebo retrofit střídačů u starších výroben," řekl výkonný ředitel svazu Josef Kotrba. Svaz podle něj podporuje rovněž doporučení v technicko-provozní oblasti, která se týkají provozních postupů, dispečerského řízení, komunikace mezi provozovateli soustav a výrobci i chování jednotlivých zdrojů. Jako pozitivní označil také důraz na rychlé zavedení změn, úpravy krizové komunikace a pravidelná cvičení simulací výpadků.

"Zvýšení odolnosti soustavy vůči mimořádným událostem závisí zejména na včasné realizaci investic do klíčových energetických projektů. Také proto oceňujeme doporučení týkající se legislativních změn, které povedou k urychlení souvisejících povolovacích procesů," dodal Kotrba.

Podle ředitele strategie poradenské společnosti EGU Michala Macenauera výsledky šetření ukázaly, že systém fungoval správně. "Na vzniklý stav navázala rychlá a správně provedená obnova sítě. Na nepravděpodobnou souhru negativních okolností a následných výpadků nemůže být žádný sytém 100procentně připraven," podotkl Macenauer. Zároveň ale připustil, že vždy je co zlepšovat, především pak při integraci nových kolísavě vyrábějících zdrojů do soustavy a jejich technické připravenosti na nestandardní provozní stavy.

Podle Macenauera je navíc zřejmé, že výpadek by nenastal, kdyby elektrizační soustava nebyla oslabena překotným vytěsňováním velkých zdrojů s plánovatelným průběhem výroby zdroji vyrábějícími kolísavě. "Pokud je přerod soustavy v méně emisní a udržitelnou diktován pouze politickými plány, k podobným výpadkům nutně musí docházet," dodal Macenauer.

Podle výsledků šetření, které ČEPS představil v závěru loňského roku, byl hlavní příčinou loňského blackoutu pád kabelu na vedení V411, který způsobila chybná oprava z dřívějška. Na to navázaly další výpadky. Před tím soustava podle ČEPS přetížena nebyla.