Tykačova skupina peníze ušetřené za rekultivaci rozdělí obcím sama, bez státu

Jednání se Státním fondem životního prostředí fondem nepřinášela výsledek, vyplývá z prohlášení společnosti Sev.en Česká energie, jediného akcionáře společnosti Severní energetická. "Především se jedná o liknavost státního aparátu, který se nebyl schopen ani za téměř rok vyjádřit k návrhu parametrů uvažovaného daru," uvedla firma k důvodům rozhodnutí. Podle svého vyjádření navíc čelila i negativní kampani.

Uhelné společnosti musí ze zákona část svých prostředků uchovávat ve speciálním fondu, který následně slouží k rekultivaci vytěženého území. V případě lomu ČSA bude využita takzvaná sukcesní rekultivace, kdy se místo nákladných technických opatření nechá rekultivované území obnovit přirozenou cestou. Tím se má ušetřit jedna miliarda korun. O změně koncepce rekultivace lomu ČSA rozhodla na základě zpracovaných materiálů vláda, těžební společnost ji tak pouze naplňuje, uvedla firma.

Příspěvek by měla dostat například obec Vrskmaň na Chomutovsku. Starosta Václav Hora dnes ČTK řekl, že z jeho pohledu bude lepší, pokud peníze obec dostane přímo od Sev.en. Při zprostředkování příspěvku přes státní fond by musela obec splňovat určité podmínky, které by mohly získání příspěvku ohrozit. Výši částky, kterou by obec měla dostat, neuvedl.

Vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jaroslav Bican ČTK řekl, že prohlášení společnosti Sev.en potvrdilo, že Tykačova firma odmítá poskytnout okolním obcím postiženým těžební činností celou částku, tedy miliardu korun, kterou ušetřila na levnější formě rekultivace velkolomu ČSA. "Naplnily se tím naše obavy. Místo potvrzení konkrétní částky a její garance v příslušné smlouvě není v tuto chvíli vůbec jasné, kolik ušetřených peněz obce, které trpěly nadměrným hlukem a prachem, nakonec dostanou, a vše záleží na dobré vůli Tykačovy společnosti," uvedl Bican.

Podle energetického experta z ekologické organizace Hnutí Duha Jana Rovenského ušetřil Tykač miliardu korun na rekultivacích na velkolomu ČSA díky dohodě se státem. Její součástí bylo podle něj i to, že všechny ušetřené prostředky ponechá státu, který je rozdělí obcím historicky postiženým těžbou. "Ovšem ve chvíli, kdy měl od státu vše, co potřeboval, tedy rozhodnutí stání báňské správy o uvolnění blokovaných 1,040.000.000 Kč z rekultivačního účtu, začal dohodu okamžitě zpochybňovat, a z ušetřené částky si rozhodl více než půlku ponechat. Stát trval na úhradě celé částky, Tykač začal následně vyhrožovat, že svoji část dohody nesplní vůbec a SFŽP neposkytne vůbec nic. A to se právě teď stalo," sdělil ČTK Rovenský.

Loni rezignoval předseda obvodního báňského úřadu v Mostě Miloš Matz poté, co přiznal, že v řízení ohledně rekultivace lomu Most postupoval nestandardně a byl podjatý. Právě jeho úřad skupině Sev.en uvolnil zhruba miliardu korun z rekultivační rezervy.

Podle předsedy představenstva společnosti Luboše Pavlase si peníze ušetřené zapojením sukcese do rekultivace území lomu ČSA skupina neponechá, byť jí podle zákona náležejí. Bude ale výhradně na jejím rozhodnutí, zda, komu a v jaké výši tyto prostředky daruje. "Jsme připraveni vstoupit do přímého dialogu se zástupci obcí z okolí lomu či dalšími zájemci a diskutovat s nimi jejich potřeby, které by mohly být hrazeny z ušetřených peněz," uvedl Pavlas.

Firma dnes také uvedla, že jsou "jak společnosti skupiny Sev.en, tak i jejich konečný majitel, vystaveni nesmyslné kampani, která zpochybňuje výši daru i dobrovolnost rozhodnutí darovat část ušetřených peněz obcím v okolí lomu". "Za posledních dvacet let plynuly ze společností skupiny Sev.en obcím a dalším subjektům, které byly zasažené těžbou, miliardy korun, a to nejen ze zákonných odvodů, ale také formou darů a finanční podpory regionu," zdůraznila firma.

Hnědouhelné lokality ČSA u Litvínova a lom Vršany u Mostu spravují těžařské firmy ze skupiny Sev.en. V lomu ČSA těžbu ukončily předloni. Ve Vršanech stále těží, ukončení těžby se předpokládá kolem roku 2030 a sukcesní rekultivace jsou plánovány pro jeho část.