Výnos z vyšších poplatků za podzemní vodu půjde do rozvoje vodovodů a kanalizací

Ministerstvo poukázalo, že poplatky za odběr podzemních vod se v ČR nezměnily po dobu 20 let, zatímco cena za odběr povrchových vod se upravuje a valorizuje každoročně.

Podzemní voda nyní stojí dvě koruny za 1000 litrů. Povrchová voda, kterou podle resortu využívá více než 50 procent obyvatel, stojí nyní 5,20 až devět korun podle jednotlivých povodí. Plánované zdražení představuje nárůst o pět korun na 1000 litrů podzemní vody, což odpovídá 0,005 Kč na litr vody.

Obyvatel se studnou a malých obcí do zhruba 250 obyvatel s vrty se změny týkat nebudou, protože roční odběr do 6000 metrů krychlových zůstává i nadále osvobozený od poplatku.

Návrh na změnu poplatku za odběr podzemní vody zároveň již nepočítá s kraji jako s příjemci části výnosů z těchto poplatků. Například Středočeský kraj nyní přerozdělením získává ročně 70 milionů Kč, z nich deset milionů korun dává na Havarijní fond pro ochranu jakosti vod a zbytek na podporu a rozvoj vodovodů, kanalizací a zajištění pitné vody. Od dubna příštího roku má podle pozměňovacího poslaneckého návrhu vybranou částku získávat ministerstvo zemědělství.

Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny proto uložil ministrovi zemědělství připravit opatření, které by zajistilo krajům kompenzaci za výpadek těchto finančních zdrojů.

Zemědělský svaz ČR již také požádal o výjimku pro zemědělce a potravináře. V době, kdy zemědělci čelí dopadům sucha i rostoucím nákladům a hledají se cesty, jak sektor podpořit, nedává podle svazu smysl zvyšovat zemědělcům poplatky.

K narovnání cen podzemní a povrchové vody už dříve vyzval i ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Vilém Žák. Zároveň řekl, že samo zdražení podzemní vody nemá smysl, pokud stát získané peníze nevyužije na posílení vodní infrastruktury, zejména na výstavbu vodních nádrží, které zachycují vodu ze srážek, a na propojení soustav vodárenských společností.

V ČR se vyrábí pitná voda z 50 procent z vody podzemní a z druhé poloviny z vody povrchové. Vodárenské společnosti kupují surovou vodu od státu. Některé vodárenské společnosti ale působí v lokalitách, kde podzemní voda není k dispozici, proto využívají povrchovou vodu.