Sněmovna schválila pravidla pro rozvoj OZE i kontroverzní změny v dotacích

Individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 je jednoznačně nekontroverznějším bodem celé novely. Provozovatelé budou muset například každoročně do 15. prosince informovat operátora trhu, zda jim v příštím roce vznikne nárok na podporu. Na obnovitelné zdroje chce stát v příštím roce stejně jako letos vyčlenit 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) přitom původně pro rok 2025 podle stávajících pravidel počítalo s 31,2 miliardy korun.

Podle oborových zástupců jsou však změny zejména rizikem pro další investice do obnovitelných zdrojů a mohou mít fatální dopad na celý sektor. Solární asociace varovala před tím, že Česku kvůli tomu hrozí miliardové škody a arbitráže s investory. Analytici pak upozornili i na možný dopad na důvěru investorů v dalších oborech.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl už v říjnu, že obavy z případných arbitráží nemá. Všechna opatření jsou podle něj v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem. Dnes zdůraznil, že stát nechce měnit pravidla, ale chce zavést pouze důslednou kontrolu. "Maximálně vezmeme těm, kteří berou víc, než jsou česká a evropská pravidla," prohlásil.

Pozitivně experti hodnotili přijetí pravidel pro akumulaci, agregaci a flexibilitu energie. Mají zajistit systematické ukládání energie a její flexibilní využívání podle aktuálních potřeb sítě. Podle Svazu průmyslu pravidla Česko dlouhodobě potřebuje a dosud mělo vůči EU v tomto směru značný dluh. Podle energetických analytiků jde o důležitý posun pro další modernizaci české energetiky a také další rozvoj obnovitelných zdrojů.

Další novinkou, kterou novela energetického zákona zavádí, je ustanoveni sankce při předčasném ukončení smlouvy s dodavatelem energií. Dosud energetický zákon sankce při předčasném ukončení smlouvy nespecifikoval a dodavatelé ukládali sankce podle zásady přiměřenosti podle občanského zákoníku. Podle nových pravidel spotřebitelé budou muset zaplatit při předčasném odchodu od dodavatele až 40 procent z částky, kterou by jinak zaplatili při trvání smlouvy až do jejího konce. Spotřebitel či podnikatel přesto bude mít právo se domáhat u soudu snížení pokuty až do výše vzniklé škody v souladu s ustanovením občanského zákoníku.