Experti: Změny v podpoře OZE jsou rizikem, pozitivem naopak normy pro akumulaci

Sněmovna dnes schválila novelu energetického zákona. Jejím hlavním bodem je zavedení pravidel pro ukládání a agregaci elektřiny, od čehož si stát slibuje zvýšení odolnosti soustavy při výkyvech v provozu, integraci obnovitelných zdrojů do soustavy či investice.

Formou pozměňovacích návrhů se do zákona dostalo individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Podle expertů je cílem těchto změn snížit výdaje na POZE v čele s obnovitelnými zdroji. Stát chce v příštím roce na POZE vyčlenit stejně jako letos 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) přitom původně pro rok 2025 podle stávajících pravidel počítalo s 31,2 miliardy korun.

Právě změny kolem POZE jsou jednoznačně nejkontroverznější částí novely. Rizika a potenciální problémy z pohledu legislativy a stability podnikatelského prostředí v tom vidí například Svaz průmyslu ČR. "Zavedená opatření mění pravidla uprostřed hry a mohou ohrožovat i některé nové investice do obnovitelných zdrojů, které ČR nutně potřebuje, mimo jiné i k splnění klimatických cílů daných EU," uvedl ředitel Sekce hospodářské politiky Bohuslav Čížek.

Jako nekoncepční označil změny k redukci provozní podpory OZE ředitel Asociace pro akumulaci energií AKU-BAT Jan Fousek, podle něhož mohou mít fatální dopad na solární sektor. Celý schvalovací proces kolem novely zákona podle něj navíc zbytečně prodloužily. Podle ředitele strategie EGÚ Brno Michala Macenuera pak mohou být zavedené změny kolem POZE prohrou pro všechny strany. Jak se promítnou v praxi, se ovšem ukáže až časem, upozornil. Podle analytika XTB Jiřího Tylečka jde o změnu dříve garantované podpory, což do budoucna ohrozí důvěru investorů. "Daňový poplatník ušetří, nicméně cenu vnímám jako vysokou. Uvidíme, zda se dočkáme arbitráží proti České republice," doplnil Tyleček. Podle analytika ENA Jiřího Gavora individuální kontroly přinesou celkově jen velmi malý finanční benefit pro státní rozpočet, a naopak spoustu administrativy.

Pozitivně naopak oborové svazy i analytici hodnotili zavedení pravidel pro akumulaci energie, agregaci a flexibilitu. Podle Svazu průmyslu je Česko dlouhodobě potřebuje a dosud mělo vůči EU v tomto směru značný dluh. Čížek upozornil i na návrhy spojené se zjednodušením povolovacích procesů.

Podle asociace AKU-BAT jde o stěžejní novinky pro modernizaci české energetiky a celého hospodářství. "Rozvoj a výstavba obnovitelných zdrojů totiž musí jít ruku v ruce se systematickým ukládáním energie a jejím flexibilním využíváním dle aktuálních potřeb sítě. Právě to zásadně přispěje ke stabilizaci elektrizační soustavy a mnohem efektivnějšímu využívání obnovitelných zdrojů," uvedl Fousek.

Podle Macenauera jde o nejdůležitější novinky celé novely. "S ukotvením akumulace je Česká republika už téměř čtyři roky po termínu a je to důležitý prvek pro řešení části problémů s integrací především fotovoltaiky. Agregovaná malá flexibilita bude pomáhat podobně a může podstatně navýšit ekonomiku provozu samotných OZE," podotkl.

Podle ředitele Tedom energie Jakuba Odložilíka tyto novinky pozitivně ovlivní celou českou energetiku. "Opravdu skvělá zpráva pro firmy, kterým se velmi rychle otevřou možnosti, jak s energiemi lépe nakládat, a v mnoha případech tak výrazně zlepšit svoji energetickou ekonomiku. Příležitosti to nejsou malé, mohou se pohybovat v řádech až stovek milionů na úsporách i dodatečných ziscích z energií," řekl Odložilík. Upozornil ale na to, že se na novelu čekalo až příliš dlouho.

Tyleček také ocenil schválený index zajištění, který podle něj zákazníkům poskytne důležitý údaj pro lepší výběr dodavatele. "Je však otázkou, do jaké míry mu budou zákazníci rozumět," dodal.