Byl uhašen požár v ruské rafinérii, již patrně zasáhla nová ukrajinská raketa

"Požár v ropném komplexu v Tuapse byl zcela zlikvidován. Jsem vděčný pracovníkům ministerstva pro mimořádné situace a všem, kteří s požárem nepřetržitě bojovali více než tři dny," napsal na telegramu gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondraťjev.

Dříve Kondraťjev uvedl, že po ukrajinském útoku z noci na pátek požár zachvátil nádrž s asi 20.000 tuny benzinu. Do hašení se zapojilo bezmála 200 lidí.

Rafinérie v Tuapse je jednou z největších v Rusku, terčem ukrajinského vzdušného útoku se v posledních měsících stala opakovaně. Podle ukrajinské armády se toto ropné zařízení podílí na zásobování ruské armády na Ukrajině.

Podle zdrojů deníku Ukrajinska pravda byla rafinérie naposledy zasažena novou raketou ukrajinské výroby nazvanou Dlouhý Neptun. O jejím vývoji informovala ukrajinská média poprvé koncem roku 2023.

Zelenskyj v sobotu uvedl, že Ukrajina dosáhla "významných výsledků" ve svém raketovém programu. "'Dlouhý Neptun' prošel testem a úspěšným nasazením v boji. Nová ukrajinská raketa, přesný úder. Vzdálenost - tisíc kilometrů," napsal prezident.

"Potřebujeme vyrobit více raket a více bezpilotních letounů, o čemž budeme tento týden jednat s našimi partnery," řekl dnes Zelenskyj ve svém večerním videoposelství s tím, že Ukrajina otestovala také dron s doletem 3000 kilometrů.

Tuapse je od nejbližšího místa pod kontrolou Ukrajiny vzdálené asi 480 kilometrů. Maximální dostřel původních střel Neptun, jejichž největším úspěchem bylo dosud potopení ruského křižníku Moskva v dubnu 2022, činil jen asi 300 kilometrů. Již dříve byly tyto protilodní střely upraveny i k použití proti pozemním cílům.

Dostřel zvětšené verze Neptunu překračuje dolet střel, které Ukrajina dosud obdržela od svých západních partnerů. Nasazení této zbraně na bojišti zároveň přichází v kontextu rozvoje ukrajinského vojenského průmyslu, který se stává čím dál nezávislejší na západních vojenských dodávkách. Podle dnešního vyjádření Zelenského by se ukrajinská vojenská výroba měla stát základem vznikající nové bezpečnostní architektury v Evropě.

Vzdušné útoky, prováděné nejčastěji drony, jsou nedílnou součástí války, kterou Rusko proti Ukrajině zahájilo v únoru 2022. Moskva tvrdí, že na území sousední země cílí na energetické, průmyslové a vojenské objekty. Při jejích útocích ale umírají civilisté a vznikají obrovské škody na infrastruktuře napadené země. Ukrajina tvrdí, že se svými útoky proti ruským rafinérským či energetickým podnikům v Rusku snaží omezit bojeschopnost ruské armády. Rovněž v Rusku jsou při těchto úderech hlášeny civilní oběti, ovšem zdaleka ne v takové míře jako na ukrajinské straně.