Sokolovská uhelná vyřadí z provozu poslední velkokapacitní rypadlo, těžba klesá
Sokolovská uhelná vyřadí v následujících dnech z provozu své poslední velkokapacitní rypadlo KU 800/16 a s ním i celý technologický celek TC2 v lomu Jiří na Sokolovsku. Technologie fungovala od začátku 80. let minulého století. Jde o výrazný přelom v historii těžby hnědého uhlí na Sokolovsku, uvedla dnes firma v tiskové zprávě. Důvodem odstavení z provozu je výrazný pokles těžby skrývky a uhlí v Sokolovské pánvi.

Útlum těžby je podle firmy důsledkem klimatických závazků České republiky a Evropské unie. Podle ředitele Těžebního úseku Sokolovské uhelné Radovana Zimy dramaticky poklesl objem těžby. Zatímco v 80. letech minulého století se těžilo až 20 milionů metrů krychlových skrývky a osm milionů tun uhlí ročně, v loňském roce to bylo pouze 4,6 milionu metrů krychlových skrývky a očekává se těžba méně než dvou milionů tun uhlí.
Ukončení provozu velkorypadla KU 800/16 znamená i konec pracovního poměru pro 90 zaměstnanců Sokolovské uhelné. Společnost s nimi jednala o ukončení pracovního poměru již od loňského podzimu.
"Po odstavení bude velkostroj KU 800/16 ještě nějakou dobu pod proudem. Musí na něm být požární hlídka kvůli zabezpečení. Až nastane příhodná chvíle, zajistíme bezpečnost toho stroje, odpojíme od proudu a příští rok začne jeho demontáž,“ uzavřel člen představenstva Sokolovské uhelné a SUAS GROUP Martin Čermák.
Těžba hnědého uhlí a skrývky v lomu Jiří a na Sokolovsku tím ale definitivně nekončí. Výrazně nižší objem těžby zajistí tři menší stroje KU 300, které má skupina Sokolovská uhelná k dispozici.
Produkce hnědého uhlí v České republice dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2010 se vytěžilo přibližně 44 milionů tun, v roce 2020 to bylo již jen kolem 30 milionů tun. V tuzemských dolech se vloni vytěžilo přes 23,7 milionu tun hnědého uhlí, což bylo meziročně o 17 procent méně. Tento pokles je způsoben především evropskou politikou dekarbonizace a postupným uzavíráním uhelných elektráren. Největšími producenty hnědého uhlí v České republice jsou kromě Sokolovské uhelné také Severočeské doly a Skupina ČEZ.
Technologické celky TC2 byly v lomu Jiří zavedeny na počátku 70. let 20. století jako reakce na rostoucí poptávku po hnědém uhlí, zejména v souvislosti s nájezdem palivového kombinátu ve Vřesové. Teoretický výkon této technologie byl deset až 12,5 milionu metrů krychlových za rok. První velkostroj KU 800/12 zahájil těžbu v červnu 1981, zatímco KU 800/16, který nyní končí, zahájil provoz v září 1983. "Končí jedna éra. Končí těžba touto technologií v sokolovském revíru. I když si to možná teď neuvědomujeme, je to milník dlouhé historie hornictví v regionu konstatoval Radovan Zima.
Související články
ÚS zrušil ustanovení zákona o odpadech, které mělo zpětnou účinnost
Ústavní soud (ÚS) zrušil přechodné ustanovení zákona o odpadech, kvůli kterému obce zpětně přišly o část poplatku za ukládání odpa…
Vídeňská klimatická strategie funguje: spotřeba energie na obyvatele klesla o 33 %
Rakouská metropole opět dokazuje, že její klimatická politika je nejen ambiciózní, ale především účinná. Mezi lety 2005 a 2023 se…
Komise schválila státní podporu na výrobu obnovitelného vodíku v Rakousku a Litvě
Evropská komise schválila dva nové státní podpůrné programy v hodnotě 400 milionů eur pro Rakousko a 36 milionů eur pro Litvu na p…
Kolektivní smlouva v OKD se změní, lidem při útlumu Dolu ČSM neklesne výdělek
Vedení těžební společnosti OKD a odbory podepsaly memorandum, na jehož základě se udělají změny v kolektivní smlouvě. Pracovníkům…
EK odložila plán na ukončení dovozu ruské energie, podle komisaře ho oznámí brzy
Evropská komise měla původně již na konci března předložit "cestovní mapu k ukončení dovozu ruské energie", její zveřejnění ale by…
Kalendář akcí
AMPER 2025
SMART ENERGY FORUM
Hydrogen days 2025
24. energetický kongres ČR
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.