NS ve sporu o neodebranou elektřinu odmítl Správu železnic a vyhověl ČEZ Prodej

Vrchní soud sice uznal nárok ČEZ Prodej na náhradu škody, avšak částku snížil přibližně o 15 procent. Dospěl k závěru, že smlouva mezi oběma subjekty umožňovala právě až patnáctiprocentní korekci množství odebrané energie. Smluvní strany však ohledně výkladu smlouvy nebyly ve shodě. Vrchní soud by tedy nyní měl důkladněji zkoumat skutečnou vůli, tedy úmysly smluvních stran.

"Ani samotné jazykové vyjádření zachycené ve smlouvě nepodrobil řádnému výkladu jazykovému, systematickému a logickému. Nedostál tedy požadavkům vyplývajícím z judikatury, a jeho právní posouzení proto není správné," stojí v rozhodnutí NS, který už v roce 2023 vyhověl Správě železnic alespoň v návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku v té části, která se týká statisícových úroků. Nyní ale dvě desítky právních otázek nastolených v dovolání Správy železnic odmítl.

Nasmlouvaná energie měla sloužit všem dopravcům na dráze. Správa železnic však v letech 2010 a 2011 odebrala výrazně méně elektřiny, než se původně zavázala. Mezitím se totiž změnila právní úprava, která umožnila dopravcům nakupovat elektřinu přímo. Podle tehdy platných cen to navíc vycházelo levněji.

Následovaly letité spory s ČEZ Prodej vedené v několika liniích. Opakovaně rozhodovaly soudy všech stupňů, nakonec ve prospěch energetické společnosti, která nárokované částky považovala za ušlý zisk.

Koncem loňského roku Ústavní soud odmítl stížnost Správy železnic v paralelním sporu, šlo o částku více než 700 milionů korun plus úroky. Správa železnic například uváděla, že pokud Českým drahám umožnila odebírat elektřinu samostatně, jen tím reagovala na novou právní povinnost plynoucí ze zákona a prováděcích předpisů. Stížnost poukazovala také na to, že smlouva mezi Správou železnic a ČEZ Prodej umožňovala jednostranně upřesnit rozsah odběru elektřiny. Ústavní soudci stížnost považovali za zjevně neopodstatněnou.