Analýza: Česko ve výrobě z obnovitelných zdrojů zaostává, patří k nejhorším v EU

Důvodem stále slabého rozvoje obnovitelných zdrojů v porovnání s dalšími evropskými státy jsou podle portálu zejména zdlouhavé povolovací procesy i odpor veřejnosti, který se projevuje hlavně v dlouhodobě stagnující výstavbě větrných elektráren. "Mezi lety 2015 a 2024 tak přibýval instalovaný výkon větrných elektráren v Česku jen velmi pozvolna až na aktuálních 351 MW. V některých letech pak nebyla postavena žádná nová turbína," uvedla analytička portálu Kateřina Novotná.

V celé EU loni podle analýzy činil podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů 47 procent. Největší podíl z nich mají větrné elektrárny, které v Česku mají podíl jedno procento. Následovalo jádro s 24 procenty, plyn s 15 procenty a uhlí s necelými deseti procenty podílu.

Pro českou produkci elektřiny je tak stále spolu s jadernými zdroji důležité uhlí, byť výroba z něj loni poklesla. Velkou část energetického mixu ovšem uhlí tvoří i v některých dalších zemích, například v Německu, Polsku nebo v Bulharsku.

Česko v příštích letech plánuje postupný odklon od uhelných zdrojů. Podle předpokladů provozovatele přenosové soustavy ČEPS by se tak mělo stát kolem roku 2030, tuzemské energetické firmy však avizovaly ještě dřívější termín. Důvodem jsou rostoucí ceny emisních povolenek a náklady na dekarbonizaci v Evropě.

Analýza v této souvislosti upozornila, že odchod od uhlí bude pro energetiku v Česku velkou výzvou. Stát sice do budoucna počítá s tím, že energetický mix postaví na jaderných a obnovitelných zdrojích, ty však z velké části bude muset teprve vybudovat. Jako přechodný zdroj chce do té doby využívat zejména plyn, ale přechod na něj, zejména v teplárenství, také potrvá. Portál proto upozornil, že ČR se brzy stane čistým dovozcem elektřiny ze zahraničí. Rizikem však podle analýzy může být kapacita ostatních evropských zemí k exportu.

Výroba elektřiny v Česku loni klesla na 68,7 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což je meziročně o čtyři procenta méně. Loňská výroba byla podle propočtů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001.