Elektrárna ve Francii ze skupiny EPH přešla na biomasu, ekologové to kritizují
Pro tepelnou elektrárnu v Gardanne na jihu Francie, která patří společnosti GazelEnergie ze skupiny EPH českého podnikatele Daniela Křetínského, byl letošní rok klíčový. Jeden blok elektrárny přešel z uhlí na biomasu, píše agentura AFP. Elektrárna funguje díky podpoře francouzského státu, ale projekt, který označuje za dekarbonizační, kritizují ekologové. A to kvůli obavám z dopadů na lesy, ze kterých se má těžit dřevo pálené v elektrárně. Někteří pak argumentují, že emise z elektrárny jsou vysoké i po přechodu na biomasu.
"Jsme jedinou uhelnou elektrárnou v Evropě, která zcela přešla na biomasu," řekla agentuře AFP mluvčí společnosti GazelEnergie Camille Jaffrelová. Přeměna však vedla k výrazné změně parametrů elektrárny. Původní uhelné bloky měly výkon 600 megawattů (MW), blok na biomasu jen 150 MW. Počet zaměstnanců v elektrárně se snížil více než o polovinu.
Jaffrelová poukázala na to, že přechod od uhlí na biomasu trval zhruba deset let. Vedle technických záležitostí za to mohly i spory u soudu. Ty totiž několik let řešily povolení pro fungování elektrárny. V roce 2023 francouzská Státní rada, což je obdoba nejvyššího správního soudu, rozhodla, že povolení musí brát v potaz dodávky dřeva, které elektrárna spaluje, aby vyráběla elektřinu. To pak zohlednil ve svém rozhodnutí i soud v Marseille.
Právě dopady fungování elektrárny na lesy v regionech kolem elektrárny patří k nejčastějším obavám, které vyjadřují ekologické organizace ohledně nového fungování elektrárny v Gardanne. Firma uvedla, že zhruba třetinu roční spotřeby 450.000 tun dřeva pokryje dovozem z Itálie, Španělska či Brazílie, dalších 60.000 tun bude představovat dřevo na konci svého životního cyklu a více než polovinu spotřeby pokryje dřevo z francouzských lesů.
Přísnější podmínky pro dodávky dřeva i další podmínky fungování elektrárny pak stanovilo listopadové rozhodnutí prefektury v Marseille. To například vylučuje používání dřeva vytěženého v chráněných oblastech Natura 2000. "Nařízení nejsou dostatečná," uvedl Aurélien Nicolle Romieu z ekologické organizace France Nature Environnement. Podle zástupce elektrárny Gillese Martineze může mít pořizování biomasy pozitivní dopad na lesní hospodářství v okolí elektrárny. Deník Le Provence s odkazem na své zdroje napsal, že společnost GazelEnergie označila výnos prefektury za příliš přísný. Oficiálně ale společnost rozhodnutí úřadu nekomentovala.
Podle ekologů panují také pochybnosti, zda přechod na biomasu povede k větší udržitelnosti. Ekologické sdružení Canopée zpochybňuje základní tezi, že spalování biomasy je klimaticky neutrální v případě, že použité dřevo nahradí nové stromy. Poukazuje při tom i na názor francouzské agentury Ademe, podle které tento přístup nebere v potaz dobu, než nové stromy vyrostou. Samotné sdružení na základě dat z let 2022 až 2023, kdy výroba elektřiny z biomasy fungovala jen částečně, tvrdí, že emise na kilowatthodinu energie vyrobené v Gardanne byly vyšší než průměr uhelných elektráren ve Francii.
Jiného názoru je francouzský orgán Igedd, podle kterého emise bloku na biomasu budou nižší, než při používání uhlí. V analýze schválené loni v prosinci ale dodává, že emise budou výrazně vyšší než u obnovitelných zdrojů nebo při srovnání s francouzským průměrem, který ovlivňuje rozsáhlé využití jaderné energie.
Elektrárna v Gardanne funguje i díky tomu, že s francouzským státem podepsala vloni smlouvu na výkupní ceny. Ta by mohla firmě za osm let přinést až 800 milionů eur (19 miliard Kč). Podle odborníků, které v květnu oslovil deník Le Monde, jsou výkupní ceny pro GazelEnergie velmi výhodné.
"Je to dvakrát tolik než u smluv s jinými výrobci," řekl k výkupním cenám Alexandre Joly z poradenské kanceláře Carbone 4. "Pokud bude fungovat na plné obrátky, bude státní výkupní cena elektřiny (z Gardanne) dvakrát vyšší než u větrné energie," řekl agentuře AFP Romieu z France Nature Environnement.
Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že ve Francii, kde převažuje výroba energie z jádra, budou do roku 2022 uzavřeny všechny uhelné elektrárny. To se podařilo jen částečně. V zemi stále fungují dvě elektrárny, jejichž výroba pokrývá špičky ve výrobě. Jedna z nich patří GazelEnergie a další firmě EDF.
Související články
Dodavatelé snižují zálohy na elektřinu. Ale jen někomu
Některým domácnostem klesnou zálohy na elektřinu kvůli odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Zatímco většiny Pražanů žijících…
Těžký průmysl čeká nejistá sezona. Německo ale není ten skutečný strašák
Další složitý rok pro energeticky náročné obory. Velkoobchodní ceny elektřiny a plynu sice setrvale klesají, novou výzvou je vša…
Letošní rok v energetice bude hlavně o konci uhlí. Rozhodující období nastává i pro plynové elektrárny, baterie a sítě
Kdy přesně odstartovala v Česku výroba elektřiny z uhlí, nelze úplně přesně stanovit. Stalo se tak na konci 19. století v některé…
Jaderné elektrárny v Česku loni vyrobily rekordních více než 32 TWh elektřiny
Ceny energií budou v příštím roce dál klesat, čekají analytici
Ceny elektřiny i plynu budou v příštím roce podle analytiků dál klesat. Rizikem ovšem pro energetický trh zůstává nestabilní geopo…
Kalendář akcí
INFOTHERMA 2026
Energetický management pro města a obce
POWER SHIFT
SOLAR FLEX Prague 2026
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.