Pět zemí EU podle Reuters požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy
Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reaguje tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
Ministři financí Německa, Španělska, Itálie, Portugalska a Rakouska ve společném dopise vyzývají k zavedení daně v celé EU. Takové opatření by mohlo pomoci financovat pomoc spotřebitelům, kteří se musí vyrovnat s vysokými cenami energií, aniž by to znamenalo další zátěž pro veřejné rozpočty, a mohlo by to také být signálem, že EU je jednotná a schopná jednat, uvádí se v dopise.
Ceny ropy od začátku americko-izraelských útoků na Írán 28. února prudce vzrostly. To vyvolalo cenový šok podobný energetické krizi, kterou Evropa prožila po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, i když země nyní mají více energie z obnovitelných zdrojů.
Ministři v dopise adresovaném eurokomisaři pro klima Wopkemu Hoekstrovi upozornili na podobnou daň, která byla zavedena v roce 2022 a jejímž cílem bylo řešit vysoké ceny energií. Vzhledem k současné situaci na trhu by EK měla podle nich urychleně vypracovat podobný celounijní nástroj. Dopis ale neobsahuje žádné podrobnosti o tom, jak vysoká by daň měla být, ani na které společnosti by se měla vztahovat.
Německý svaz pro paliva a energii, který zastupuje rafinerie a čerpací stanice, ale uvedl, že dojem, že společnosti neoprávněně profitují, je mylný. Pro zavedení mimořádné daně podle něj není důvod.
Komisař EU pro energetiku Dan Jörgensen v úterý uvedl, že zvažuje obnovení opatření zavedených v době energetické krize v roce 2022, včetně návrhů na omezení tarifů za připojení k síti a daní z elektřiny. EU zavedla v roce 2022 po omezení dodávek ruského plynu soubor nouzových opatření. Tato opatření zahrnovala celoevropský strop cen plynu, daň z mimořádných zisků energetických společností a cíle na snížení spotřeby plynu.
Evropa kvůli své závislosti na dovozu paliv silně pociťuje dopady konfliktu na Blízkém východě na světové ceny energií. Ceny plynu v regionu od začátku americko-izraelské války s Íránem vzrostly o více než 70 procent. Jörgensen uvedl, že Brusel má v krátkodobém horizontu obavy zvláště o dodávky rafinovaných ropných produktů, jako jsou letecké palivo a nafta.
Související články
Energetická dovozní závislost ČR vzrostla za 10 let skoro o třetinu na necelých 40 %
Celková energetická dovozní závislost České republiky vzrostla mezi lety 2014 a 2024 z 30,2 % na 39,5 %. Změny v diverzifikaci zdr…
Průzkum: České domácnosti se po energetické krizi naučily šetřit s energiemi
České domácnosti se po energetické krizi naučily šetřit. Většina z nich letos topí stejně jako v předchozích letech, kdy lidé výra…
Analýza: ČR nedostatek plynu nehrozí, návrat k únorovým cenám ale v nedohlednu
České republice ani Evropě nehrozí pro příští zimu nedostatek plynu. Návrat k cenám před začátkem konfliktu na Blízkém východě je…
VIDEO: Energetická kríza naberá na sile. Výpadky nafty sú len dôsledkom zvýšeného dopytu, tvrdí Saková
Slovensko čelí najvážnejšej energetickej kríze za posledné desaťročia. Ministerka hospodárstva Denisa Saková (Hlas) ale ubezpečuje…
Trump: Írán má už jen 48 hodin na dohodu, jinak se na něj snese peklo
Írán má již jen 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění Hormuzského průlivu, jinak se na něj snese peklo. Uvedl to ve svém přísp…
Kalendář akcí
Energy Vision
Dny teplárenství a energetiky 2026
Nextgen Energetika 2035+
Hospodaření s energií ve firmách – podniková energetika na cestě k dekarbonizaci
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.