Plán na větrné zóny v Moravskoslezském kraji čelí kritice kvůli hluku a krajině
Vládou navrhované akcelerační zóny, které mají v Česku urychlit výstavbu větrných elektráren, narážejí v Moravskoslezském kraji na odpor i praktické překážky. Anketa mezi starosty dotčených obcí na Opavsku a Bruntálsku ukazuje, že cesta povede přes složitá jednání s místními. Obávají se hlavně hluku, někteří argumentují i ochranou vzácných dravců, vyplývá z jejich vyjádření pro ČTK.
Vládní plán na zavedení akceleračních zón vychází z nového zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který reaguje na evropské předpisy. Jde o vytipovaná území, kde je předem vyhodnocen minimální střet s ochranou přírody. Hlavním lákadlem pro investory je zkrácení povolovacího procesu z běžných deseti let na rok. Pro obce, které se v zónách nacházejí, zákon slibuje finanční bonusy a podíly z vyrobené elektřiny.
Například ve Lhotce u Litultovic na Opavsku odhaduje starosta Jan Houdek (SNK pro obec) podíl odpůrců na 65 procent. Paradoxem přitom je, že nedaleká Moravice z větrníků už léta finančně profituje. "Lidé u nás používají jako argumenty hluk a dosud nezmapované účinky elektromagnetických polí. Sám jsem byl kdysi spíše pro, dnes už bych je ale asi nechtěl. Když je v noci ticho, hučení je u nás slyšet," popisuje Houdek nálady v obci. Podle něj je zatím nikdo s konkrétní nabídkou nekontaktoval.
Kriticky se staví k plánům starosta sousedních Litultovic Jan Birgus (SNK pro Litultovice). Toho existence zóny na území městyse dnes překvapila. Po prostudování map ji označil za nesmyslnou. "Zóna se nás dotýká jen okrajově. Navíc je ale vymezená v hlubokém údolí potoka Jordánu, což nedává logiku," řekl Birgus. Navíc pozemky na okolních hřebenech podle něj patří soukromníkům, u kterých nepředpokládá ochotu stavby povolit. "Znám je všechny osobně," uvedl.
Ve Dvorcích na Bruntálsku mají s větrnou energií dvanáctiletou zkušenost, přesto jsou i oni v otázce stavby dalších stožárů spíše opatrní. "Jsme na vrtule zvyklí, ale dnešní stroje jsou o třetinu vyšší a větší," upozorňuje starosta Jan Božovský (SNK - Dvorce). Obec plánuje vypsání veřejné ankety. Od investorů chce získat vizualizace jejich záměrů. "Chceme vizualizace, abychom přesně věděli, jaký zásah do krajiny to bude znamenat," uvedl.
V Kružberku na Opavsku se o větrnících debatovalo už před časem na veřejné besedě a výsledek byl jasný - lidé je nechtějí kvůli hyzdění krajiny. Starosta Miroslav Klimčík (SNK) ale připomíná, že kromě hlasu občanů bude v jejich případě klíčové i slovo odborníků. "Máme zde chráněnou oblast, vyskytují se tu netopýři, ale údajně i orel skalní. Posouzení ornitologů bude pro případné zájemce o výstavbu naprosto zásadní," uzavírá.
Dlouhodobě se k větrníkům negativně vyjadřuje i bruntálská radnice v podhůří Jeseníků. Odmítá snahy různých firem o výstavbu větrných elektráren v okolí města. Hlavním důvodem je ochrana krajiny a turismu v této části Jeseníků. Investoři chtějí stavět desítky větrníků v několika obcích. Představitelé města proto požadují další projednání a vyhotovení studií o vlivu staveb na životní prostředí.
"Nechceme přihlížet, jak překrásná scenérie mizí ve stínu větrných elektráren," řekl starosta Bruntálu Martin Henč (ANO). Město podle něj usiluje o vyvážený rozvoj cestovního ruchu s ohledem na hodnoty krajiny. Kromě horské krajiny chtějí podle něj chránit i okolí přehrady Slezská Harta. "Nesouhlasíme s tím, abychom se místo na majestátní horské scenérie dívali na desítky obřích stožárů, které svou výškou a umístěním zcela změní charakter tohoto území," doplnil místostarosta Petr Rys (Bruntál 2022).
Související články
Bude mať Európa a Slovensko na zimu dosť plynu a za koľko? Irán vytvoril jednu anomáliu, teraz nie je isté nič
Pred začiatkom krízy na Blízkom východe sa plyn na európskej burze predával pod 30 eur za megawatthodinu. Oproti rekordným úrovnia…
Stát nehodlá včas uhradit dluhy vůči ČEZ. Raději zaplatí později o 105 milionů korun více
Letos v lednu ministerstvo financí na dotaz HN ujišťovalo, že připravovaný návrh státního rozpočtu počítá se zaplacením několikami…
Ralsko na Českolipsku připravuje k návrhu tzv. akceleračních zón připomínky
Ralsko na Českolipsku připravuje připomínky k návrhu takzvaných akceleračních zón, které mají přispět k urychlení výstavby obnovit…
Obnova infraštruktúry v Perzskom zálive by mohla stáť 58 miliárd dolárov, odhaduje spoločnosť
Obnova poškodených energetických zariadení v Perzskom zálive by mohla stáť 58 miliárd dolárov (49,18 miliardy eur).
Skupina Wood & Company koupila dvě připravovaná bateriová úložiště ve Finsku
Investiční skupina Wood & Company koupila dvě připravovaná bateriová úložiště ve Finsku. Jejich celková kapacita bude 150 megawatt…
Kalendář akcí
Dny teplárenství a energetiky 2026
Nextgen Energetika 2035+
Hospodaření s energií ve firmách – podniková energetika na cestě k dekarbonizaci
Implementace ISO 50001
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.