Rada ERÚ selhala při ochraně oprávněných zájmů zákazníků v plynárenství

„Pokud předseda Rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček v tiskové zprávě tvrdí, že Energetický regulační úřad využil veškerých svých možností, aby v této mimořádné situaci omezil dopady na zákazníky, neříká celou pravdu. Vypořádání připomínek, které jsme uplatnili k návrhu cenového rozhodnutí o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou plynu, potvrdilo naši domněnku, že Energetický regulační úřad skutečně přehodil na zákazníky v České republice neuhrazené platby společnosti Gazprom za rezervovanou přepravní kapacitu. To považujeme za zásadní rozpor nejen s elementárními principy regulace ale i slušnosti. V rámci Teplárenského sdružení se poradíme, jak budeme dále postupovat,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.

Z vypořádání připomínek Teplárenského sdružení ČR k návrhu cenového rozhodnutí o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou plynu:

„Při stanovení alokačního klíče na rok 2024 ERÚ nezohlednil rezervované kapacity společnosti Gazprom, protože s vysokou pravděpodobností nebudou ze strany ruského zákazníka hrazeny. Pro cenovou regulaci jsou relevantní rezervované kapacity, kterými se budou zajišťovat příjmy umožňující provoz soustavy. V případě zahrnutí kapacit rezervovaných společností Gazprom by pro stanovení cen muselo být riziko neplacení těchto kapacit zohledněno. To by znamenalo odpovídajícím způsobem navýšit hodnotu WACC, aby bylo zajištěno, že skutečně realizované výnosy budou dostačovat pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu přepravní soustavy. Jak je uvedeno v Rozhodnutí podle NC TAR, riziková přirážka pro zohlednění vyššího rizika pro rezervace kapacit mezi systémy, než je riziko u rezervací kapacit v rámci systému, zohledňuje objemové riziko i kreditní riziko dominantního zákazníka, tedy společnosti Gazprom. Podle názoru Energetického regulačního úřadu je jednání společnosti Gazprom důsledkem válečného konfliktu na Ukrajině i politického rozhodnutí a nejedná se tedy o naplnění běžného obchodního či kreditního rizika, které bylo možné předvídat a které je zohledněno ve výši rizikové přirážky. Trvání na aplikaci všech předpokladů uvedených v Rozhodnutí podle NC TAR by bylo v rozporu s 19a energetického zákona a činilo by cenovou regulaci neaktuální a nereagující na mimořádné změny, které se na trhu s plynem objevily.“