Úprava pravidel čištění odpadních vod v EU patrně ovlivní cenu i dostupnost léků

Takzvané kvartérní čištění cílí na odstraňování látek, které běžná technologie neumí z odpadní vody odstranit. Nová evropská legislativa, podle které bude 80 procent nákladů na kvartérní stupeň čištění hradit farmaceutický a kosmetický průmysl, tak naplňuje zásadu, že znečišťovatel platí, uvedl Žák.

"Náklady na výrobu a dodávky léků pacientům v EU se tím prodraží," tvrdí Filip Vrubel, výkonný ředitel ČAFF. Asociace také kritizuje, že směrnice měla původně zahrnovat i další průmysly, nakonec se na čištění budou podílet dva. "Vytváří to tak dojem, že tyto dva sektory budou platit i za znečištění odpadních vod způsobené všemi ostatními průmyslovými odvětvími," dodal Vrubel.

Podle informací asociace by náklady na zavedení kvartérního čištění v určitých zemích mohly být pět až šest procent obratu firmy. "Lze očekávat, že výrobci tyto zvýšené náklady do ceny promítnou a volně prodejné léky patrně zdraží," uvedl Vrubel. Doplnil, že se směrnice dotkne všech výrobců léků a může negativně ovlivnit také dostupnost některých léčiv na předpis.

Úprava směrnice zavádí mimo jiné povinnost členských států podporovat opětovné využití vody všude, kde je to možné. "Výrazný prostor pro opětovné využívání vyčištěných odpadních vod se otevírá v městském vodním hospodářství pro zavlažování městské zeleně, mytí vozového parku, mytí vozovek a podobně," uvedl Jiří Wanner z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT.

Zavádění nových opatření se neobejde bez stavebních úprav, a to i v čistírnách, které byly dokončeny v nedávné minulosti, tvrdí SOVAK. Podle jeho propočtů dosáhnou náklady stovek miliard korun. "Nárůst ceny vodného a stočného v roce 2024 činil v průměru v ČR 11 procent a výsledná cena se pohybuje nejčastěji mezi 110 až 135 korun za metr krychlový. Při této výchozí letošní úrovni není nereálné, aby postupným zaváděním požadavků nové směrnice u nás průměrná cena vodného a stočného vystoupila k 180 až 200 korun za metr krychlový," doplnil Wanner.

V souvislosti s úpravou směrnice bude také zavedena povinnost monitorování parametrů veřejného zdraví, chemických polutantů, mikroplastů a antibiotické rezistence. Sektor odpadních vod by měl navíc dosáhnout energetické neutrality, což znamená, že do roku 2045 budou muset čistírny vyrábět energii, kterou spotřebovávají. Žák očekává přijetí směrnice na podzim letošního roku, musí ji schválit ještě Rada EU. Od vydání ve sbírce předpisů začne běžet 30 měsíční lhůta k zavedení opatření.