Kodaň promýšlí způsoby, jak blokovat tankery s ruskou ropou v dánských úžinách

Rusko přes dánské úžiny, které jsou vstupní branou do Baltského moře, uskutečňuje přibližně třetinu svého vývozu ropy po moři, což představuje 1,5 procenta celosvětových dodávek. Jakýkoliv pokus o zastavení těchto dodávek by mohl Kreml připravit o příjmy, zároveň však způsobit celosvětový nárůst cen ropy.

Od doby, co západní země zavedly cenový strop na ruskou ropu ve snaze odříznout Rusko od zdrojů financování jeho invaze na Ukrajinu, se Moskva spoléhá na "stínovou flotilu" složenou z mnohdy stárnoucích tankerů, které jsou pojištěny jinde než na Západě.

Dánský ministr zahraničních věcí Lars Lökke Rasmussen agentuře Reuters řekl, že Dánsko vytvořilo skupinu složenou ze zástupců spojeneckých zemí, která má za úkol posoudit opatření cílící právě na tyto lodě. O jakých opatřeních se uvažuje, neuvedl.

"Panuje široká shoda na tom, že stínová flotila je mezinárodním problémem a že je zapotřebí mezinárodních řešení," uvedl Rasmussen. "Je důležité, aby jakákoliv nová opatření mohla být realizována v praxi a aby byla v souladu s mezinárodním právem," dodal.

Mezi zeměmi, které se účastní jednání, jsou i další státy Baltského moře a členové Evropské unie, dodal ministr.

Ruský velvyslanec v Dánsku Vladimir Barbin řekl Reuters, že omezení možnosti proplouvat úžinami by bylo nepřijatelné.

"Hrozbou pro bezpečnost plavby a životní prostředí v Baltském moři nejsou tankery s ruskou ropou, ale sankce, které Západ uvalil na Rusko," uvedl ambasador. Nerušený průjezd lodí dánskými vodami podle něj zaručuje Kodaňská úmluva z roku 1857, která zůstává platná a právně závazná.

Dánsko, které patří k předním podporovatelům Ruskem napadené Ukrajiny, uvádí, že staré tankery přepravující ropu přes jeho úžiny představují hrozbu pro životní prostředí.